Kdo hradí opravy v nájmu?
Bydlet v nájmu je poměrně běžnou záležitostí. Přemýšleli jste však o tom, kdo bude hradit opravu v případě, že se v bytě něco rozbije? Kdo uhradí opravu sporáku a kdo zaplatí za opravu radiátoru? Zjistěte, kdy podle zákona musí opravu platit nájemce a kdy je odpovědnost naopak na majiteli nemovitosti.
Běžnou údržbu hradí nájemce
Úklid a čištění bytu má vždy na starosti ten, kdo v bytě žije. Tedy nájemce. Nájemce by měl veškeré zařízení udržovat ve funkčním stavu a také pravidelně kontrolovat, jestli funguje. Nájemce by měl tedy pravidelně kontrolovat například boiler nebo kotel. Stejně tak by měl nájemce alespoň částečně uhradit případné čištění zanesených odpadů nebo částečnou výmalbu stěn. V podstatě nájemce hradí drobné opravy bytu.
Co to jsou drobné opravy bytu?
Jsou to opravy bytu, případně jeho vnitřního vybavení, které spadá do vlastnictví majitele. Drobné opravy vymezuje Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. Toto nařízení vymezuje pojmy běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu ze dvou pohledů. Na základě věcného vymezení a také podle výše nákladů. Pojďme se na to nyní podívat blíže.
Drobné opravy podle věcného vymezení
Nájemce je povinen uhradit opravy u jednotlivých vrchních částí podlah a podlahových krytin, případně vyměnit prahy a lišty. Dále opravy u částí dveří a oken (kování a kliky). Stejně tak nájemce hradí výměnu zámků, opravy rolet, žaluzií nebo ventilů o rozvodu plynu. Opravy vodovodních výtoků a zápachových uzávěrek, digestoří, ohřívačů vody, sprch, bidetů, umyvadel, van, kuchyňských sporáků, splachovačů, vařičů, kuchyňských linek a vestavěných skříní. Hradí také drobné opravy zvonků, domácích telefonů, přijímačů satelitního vysílání a řídících jednotek ventilace a klimatizace či u mnoho dalšího.
Drobné opravy podle výše nákladů
Zdá se vám výčet nepřehledný a neucelený? Dalším způsobem, jak zjsitit, zda bude orpavu hradit nájemce nebo pronajímatel, je výše nákladů. Při součtu se vychází z podlahové plochy bytu a ostatních prostor. Každý metr čtvereční včetně například terasy a sklepa se vynásobí částkou 100 Kč. V případě bytu o 50 metrech čtverečních tedy roční náklady na údržbu na vrub nájemce nesmí přesáhnout 5 000 Kč.
Na druhou stranu se za drobnou údržbu a opravu mohou považovat také opravy, které nejsou v nařízení uvedené. A to v případě, že kompletní částka za jednu opravu nepřesáhne 1000 Kč. V případě, že by šlo o několik oprav za sebou nebo opravy, které spolu souvisí, pak by rozhodl součet plateb. Nutno dodat, že do částky 1000 Kč ani do součtu se nepočítají výdaje na dopravu a jiné náklady s tím spojené. Ty hradí nájemce.
Co by měl platit pronajímatel
V případě, že na zařízení nebo v bytě vznikne vada, která není běžnou údržbou, pak by měl nájemce tuto skutečnost oznámit pronajímateli. Pokud je to vada, která by mohla způsobit další poškození bytu či dalších věcí, pak je nutné problém nahlásit neprodleně. Pronajímatel by měl vadu odstranit v přiměřené době. Pokud se tak nestane, může ji odstranit nájemce a následně požadovat proplacení úhrady nebo slevu na nájmu. To vše za předpokladu, že nájemce vše ohlásil včas majiteli.
Jak to všechno ošetřit?
Ideální je, pokud hned na počátku dobře sepíšete předávací protokol. V něm by mělo být zahrnuté veškeré vybavení bytu, které nechává vlastník k užívání nájemci. Ideální je, pokud je protokol doplněný o fotografie. Samozřejmě je nutné zaznamenat stav věcí. A stav a vybavení je vhodné uvést také přímo do nájemní smlouvy. Právě v ní se také strany mohou dohodnout, kdo a za jakých podmínek bude hradit opravy.
Co když nájemce něco zničí?
Může se stát, že dojde k poškození vybavení bytu. V takovém případě je jasné, že opravu nebo náhradu hradí nájemce, který je v tomto ohledu zodpovědný za všechny členy domácnosti. Ideální je mít sjednanou pojistku. Ostatně pojištění domácnosti by mělo být samozřejmostí. A ideální je nezapomenout ani na pojištění odpovědnosti. To je v režii nájemce. Pronajímatel by pak měl mít uzavřenou pojistku na samotný byt.
